Před pár lety jsem vybíral pračku se sušičkou a jedno z kritérií, na kterém mi opravdu hodně záleželo, byla chytrá konektivita.
Mám domácnost postavenou na Homekitu od Applu, ale neočekával jsem, že bych do něj připojil i pračku – sušičku, spíše mi záleželo na propojení s aplikací, i když jsem nevěděl, co od toho přesně očekávat. Myslím si, že jsem v tom nebyl při rozhodování se o v pračkách sám, takže tady je můj krátký článek o tom, jestli opravdu potřebujete pračku se sušičkou.
Když se dneska podívám na Alzu, vidím nespočet praček a praček se sušičkou, které za malý příplatek, ty lepší už v základu, nabízejí nějaký druh chytré konektivity. Naopak značky, které jsou víceméně české, jako je například Romo, takovouto konektivitu nemají, za to ale nabízí jiné pokročilé technologie, kterým příliš, jako obyčejný spotřebitel nerozumím. Můžu přinášet opravdovou revoluci v praní, ale jako spotřebitel jim prostě nerozumím. Zatímco konektivitě k wifi síti alespoň trochu rozumím.
Nebudu to příliš protahovat – neumí to skoro nic. Kvůli regulacím a bezpečnosti vás většina praček a sušiček nepustí k tomu skutečně podstatnému, a to k dálkovému zapnutí pračky, když do ní naházíte prádlo, ale zapomenete jí zapnout (pokud na to pračku dopředu dvojklikem nepřipravíte). Dalším důležitým aspektem, který je potřeba zvážit je to, jak dlouho samotné nastavení a zapnutí pračky skutečně trvá, oproti zapnutí pračky a pracího režimu na telefonu. Můj krátký test zjistil, že zapnutí pračky na pračce, nikoliv na telefonu, je významně rychlejší, i když zmíněná konektivita byla jednou z hlavních vlastností, podle kterých jsem pračku vybíral.
Mám pračku LG, která má velice povedenou aplikaci. Bohužel toho pračka zase tolik, narozdíl třeba od chytrého vysavače, neumožňuje, takže kromě výběru pokročilých režimů (rozumějte režimů, které nikdy nebudete potřebovat, a které stěží využijete) vám neumožní skoro nic, až na jeden, pro někoho možná důležitý detail – informuje vás pomocí notifikace o tom, kdy cyklus skončí.
Koupil jsem si pračku se sušičkou, takže po vyprání prádla a po samotném usušení, pračka ještě poměrně dlouho ochlazuje prádlo a buben. Nevím, jestli to takhle dělají všechny, nebo jestli se jedná o nějakou legislativu, nebo je to jenom zvláštní druh „kurvítka“. Ale dělá to, takže se nemůže stát, pokud se vyskytuje alespoň jednou za den ve své domácnosti, že byste prádlo nechali v pračce příliš dlouho stát ladem, protože pračka si ho prostě chladí. Chladící program můžete vypnout, prádlo bude usušené, příjemně teplé a rovnou ho můžete naskládat do skříně. Nepotřebujete ale aplikaci k tomu, aby vám řekla, že bude chladit prádlo ještě 3 hodiny – zase tak horké to není.
Kdybyste se mě dnes zeptali, podle čeho bych si vybíral pračku, nebyla by to ani záruka na samotný motor, protože to je sám o sobě nesmysl, nebyla by to ani chytrá konektivita, protože vám žádný čas neuspoří, notifikace jsou sice užitečné, ale nakonec dojdete k tomu, že je stejně nepotřebujete. Byla by to jen a jen sušička a způsob sušení v kombinované pračce. O rozdílech typů sušiček ale možná později.
Základní otázku, na kterou jsem chtěl odpovědět, totiž, jestli potřebujete chytrou konektivitu do své pračky, sušičky, případně lednice, vám ale rád zodpovím. – Nepotřebujete.
Rozhodně ne ve chvíli, kdy žijete se zařízením v jedné domácnosti – prostě to nedává smysl. Věřím ale, že se jedná o výborný marketing, kvůli kterému si lidé kupují pračky a jiná zařízení do domácnosti jen kvůli tomu, že, oproti jejich starým modelům, mají chytrou konektivitu v sobě. Ikdyž ji dlouhodobě nevyužijete – připomíná mi to kávová s napojením na Wi-Fi. Je to k ničemu, ale na krátkou chvíli to byl před pár lety na amazonu trhák. 🥲
Napsat komentář